Pinot noir

Pinot noir je odrůda vinné révy. Název může označovat také vína vyráběná převážně z této odrůdy. Pochází z francouzských slov pine (šiška) a noir (černá). Výraz pine odkazuje na to, že tato odrůda má husté, kuželovité hrozny ve tvaru šišky.

Má se za to, že z ní vznikají jedny z nejelegantnějších vín na světě, ale jde o náročnou odrůdu na pěstování i výrobu vína. Hrozny bývají husté, a odrůda je proto náchylná k některým vinařským rizikům, například k hnilobě, a vyžaduje pečlivou údržbu listové stěny. Tenká slupka a nízký obsah fenolických látek způsobují, že pinot noir dává vína světlé barvy, se středním tělem a nízkým obsahem tříslovin. Vína této odrůdy zrají nerovnoměrně a nepředvídatelně; mohou projít takzvanou němou fází, kdy se neprojevují jejich chutě ani vůně. Mladá vína z pinot noir mívají aroma červeného ovoce, například třešní, malin a jahod. S věkem se v nich mohou rozvinout rostlinné a „farmářské“ tóny.

Pinot noir se pěstuje po celém světě, především v chladných oblastech, nejvíce se však spojuje s francouzským regionem Burgundsko. Pověst si díky pinot noir získaly i další vinařské oblasti, například Willamette Valley v Oregonu, Carneros, Central Coast a oblast Russian River v Kalifornii, jihoafrická oblast Walker Bay, Tasmánie a Yarra Valley v Austrálii a oblasti Central Otago, Martinborough a Marlborough na Novém Zélandu. Pinot noir se používá také k výrobě šumivých vín v oblasti Champagne a v dalších vinařských regionech.

Listy pinot noir bývají menší než listy odrůd Cabernet Sauvignon nebo Syrah a réva je obvykle méně bujná než u těchto odrůd. Hrozen je malý, kuželovitě válcovitý a tvarem připomíná šišku. Někteří historici vinařství se domnívají, že právě tato podobnost mohla být původem názvu.[4] Ve vinicích je pinot noir citlivá na vítr, mráz, množství výhonů (pro výrobu kvalitního vína musí mít nízký výnos), typ půdy i techniky řezu. Při výrobě vína je citlivá na metody kvašení i kmeny kvasinek a velmi dobře odráží terroir, v němž se pěstuje, takže se vína z různých oblastí výrazně liší. Její tenká slupka ji činí náchylnou k hnilobě (Botrytis cinerea) i podobným houbovým chorobám hroznů. Réva je náchylná k padlí a v Burgundsku (i jinde) také k infekci způsobující svinování listů a k viru GFLV, anglicky zvanému fanleaf, který rovněž napadá listy. Kvůli těmto komplikacím má tato odrůda pověst náročné na pěstování: Francis Robinson označil pinot za „nestoudnou révu“ a André Tchelistcheff prohlásil, že „Bůh stvořil Cabernet Sauvignon a ďábel Pinot Noir“. Ve srovnání s odrůdami Cabernet Sauvignon, Syrah, Merlot a Grenache je mnohem méně odolná vůči větru, teplu a suchu.